V posluchárně 209 se strhl zápas

Odbila 11. hodina a v posluchárně 209 pomalu houstne atmosféra před nadcházejícím písemným testem z předmětu ARI.

 Vrcholí poslední přípravy, konzultace s kolegy, letmé pročítání materiálů. Někteří kvůli zaplnění své vnitřní přirozené paměti vyhledávají jiná místa, kam by se daly potřebné informace dočasně „uložit“. Tento vcelku všední průběh písemky se ale nenadále zvrhne, když se z reproduktorů začnou linout tóny písně „Zelená je tráva“ a do posluchárny vpochoduje skupinka fotbalových rozhodčí.

Po chvilce společného zpěvu se ujímá slova hlavní sudí pan Petr H., aby účastníky zápasu seznámil s upravenými pravidly: bude se hrát v zástupech, bez přihrávek a na jediný poločas s trváním 60 minut. Na postranních schodištích se budou pohybovat čároví rozhodčí, pánové Ondřej Š. a Jiří Z., a jakýkoli pokus o ne-fair-play [nefe:rplej] budou signalizovat zdvihnutím praporku, načež hlavní rozhodčí může udělit buď žlutou, nebo červenou kartu. Někteří hráči vznáší proti pravidlům námitky s tím, že fotbal je přeci týmová hra. Hlavní rozhodčí je však neoblomný a zahajuje klání. Zanedlouho po prvním hvizdu vzdává utkání několik hráčů a odebírá se do kabin. Někteří borci z čela tabulky očekávali jasný průběh zápasu, ale od první minuty bylo jasné, že 5 bodů nedostanou zadarmo.

V prvním a jediném poločase hráči svým trenérům uchystali několik infarktových situací, když neproměnili přichystané šance, asi vinou menšího nasazení při tréninku. Celkově jsme byli svědky tvrdého utkání, ale sportovci udrželi své vášně na uzdě, takže zůstalo u jediné žluté karty a hrací čas se obešel bez zásahu doktora (Ph.D.). Hráči si domů odvezli své vysloužené body a v cestě k titulu je čeká v tomto kole už jen poslední zápas, tak jim držme palce.